Megareportáž z Let It Roll od HackenAliena

Hurá! Sláva! Kompletní, pořádné a zřejmě jediné shrnutí největšího českého dnb festivalu. Rychle si přečtětě, co dal nejlíp Chase & Status, jak neuvěřitelně to zmrvil Andy C, jak to Noisia vykostila, co (ne)dělali čeští DJs, a jaké triumfální nezapomenutelné výkony předvedli legendární Calyx…


11. 8. 2009, publikoval hacken alien

… infernální Temper D a nesmrtelní, navždy nejlepší Ed Rush & Optical, ať můžete machrovat před ostatníma. Pořádná porce názorů, s nimiž je radost nesouhlasit. Na dlouhou dobu poslední HackenAlienův report. Tak mu to osolte.

text: HACKENALIEN
fotky: SWEG (celý fotoreport zde)

Mno jo, vrchol léta (a první dva odstavce úvodu). Ta jména. Mmm. Koupání v ceně. Hmmm. Sundavám prsten moci a proskakuji králičí dírou na cestu do říše intenzivní zábavy, kéž dojdu intenzivního zážitku. Poslední opravdová drumnbassová akce tohoto desetiletí. Hurá na pohřeb. Zlatý hřeb prázdnin. Hřebíčky do rakvičky. A protože Hippor je původem z Mexika, tak jsme to vzali z vesela. Když naposled, tak pořádně. We had two bags of grass, seventy-five pellets of mescaline, five sheets of high powered blotter acid, a salt shaker half full of cocaine, a whole galaxy of multi-colored uppers, downers, screamers, laughers… Also a quart of tequila, a quart of rum, a case of beer, a pint of raw ether and two dozen amyls (amilnitrát, součást povzbuzujících léků na srdce). Not that we needed all that for the trip, but once you get locked into a serious drug collection, the     tendency is to push it as far as you can.. Přestaň si číst, Hackene. Piš!

Zatímco Vendetta se modlí, aby se bylo v čem opalovat, Hacken prahne po zataženě. Zabývat se počasím má smysl jedině do té míry, pokud ohrožuje pravděpodobnost příletu hvězd. Jinak ne. Počasí je okolnost, která nemá vliv na kvalitu djingu. Loni v poklidu večera zaparkovali na prvním parkovišti. Dnes (t.č.) bylo plné již v osm hodin večer a to dorazili až v deset. Druhé rovněž fully looooaaaded. Až na třetí se vešla jejich ghettokára. Cestou do areálu naplňuje Hacken plíce mentolem a Hippor lemtá Morgana. Vendetta pyšně vystavuje Virus tričko. Pozorují pokleslé ročníky a zvoněné manýry okolojdoucích.

Areál má správnou velikost, nikam to není daleko. Ochranka jako loni naprosto přátelská, nechává naše pseudotanečníky projít bez doteku či kontroly. Sotva dojdou k stánku mezi stanem Take Control stage a prostorem hlavní stage, spustí se první mračen průtrž. Lidé zmateně pobíhají. Hacken nachází mobil. Telefonuje. Nalézá majitele a vrací mobil. Konfrontace s nekonečně nevěřícím údivem nad jeho skutkem v očích těch, kterým mobil vracel, ho poznamená. Přítomnost Lipton Green Ice Tea zachraňuje jeho smysl pro přítomnost. Spěchají na hlavní stage, kde dav lidí narvaný pod předstanem snaží se uniknout z dosahu kapek deště. Z toho se stane celonoční hra. 



Dohrávají Congo Natty. Nejedná se o můj šálek čaje, tedy dav byl nadšen. Řekněme od oka ragga-jungle. Dědictví původních konceptů Let It Roll. Diverzita byla vždy jednou z výsep drumnbassu a tak se na LIR jako správném nejlepším českém dnb festivalu rovněž dohledáte téměř všech jeho podob (naštěstí vyjma těch absurdně obskurních, tj. např. Paradox). Přes mainstream je tu hlavní podium, v šapitó Take. Control stage pak posluchačsky malinko náročnější subžánry. Jo a ještě hodně českých djs. Osobně mi moc nerajcuje opakovat zletilé slogany „police in helicopta..„, „badbwoy inna england..“ atp.. Můj problém, není na tom nic špatného.

Nadšeně vítají Chase&Statuse, kteří přivedou festival k prvnímu vyvrcholení. Až nebezpečně vysokému. Což o to, smršť aktuálních hitovek… ale ta dubstepová čtvrthodinka… to byl skvost, který zůstal ve své kategorii po zbytek festivalu nepřekonán. Cockney Thug VIP a do něj Running… naši hrdinové nedbající deště jsou jasně zachytitelní v pravém víru taneční extáze – raindance – obklopeni svými blízkými konečně spočinuli v sametové náruči zvukových vibrací, bezpečně ukotveni v davu, zbaveni nejistot cestovní horečky. Trochu moc štěstí na můj vkus. Ty, abys neměl kecy… I na kraji ostanění to bylo dost nahlas. Ch&S se za poslední rok velice zlepšili ve svém djingu a po pravdě tenhle hrál lépe než ten druhý, kterého jsem viděl před rokem na Semtex Culture. Hrál tak dobře, že si ani nepamatuju, jaký byl MC. Uznejte… to už vás ta hudba musí pořádně strhnout. Nádherná čistá dnb diskotéka, ideální na rozjezd. 



Andy, Andy, Andy! Nadrbaní jak giboni jsme vběhli do pasti přílišného očekávání (jakkoliv oprávněně podloženého). Ještě první Andyho deska krásně ladila s naším nadšením, brutální rovný nájezd s vokálem… a pak to přišlo. Aušus. Drumnbassový odpad. Stoka mainstreamu pro vypatlané anglické děti chodící za školu. Desky, na nichž se dá krásně ilustrovat degenerace mainstreamového dnb. To je jedno… prostě v životě jsem neslyšel Andyho zahrát tak odpornou selekci. Chjo – ve zkratce jde o to, že před těmi třeba osmi deseti dvanácti lety, byl dnb hudbou, kterou jste mohli sotva pochopit, a když už, tak sotva opravdu smysluplně (!, = nevyjetě, mozkem) vychutnat, bez dostatečné znalosti jiných hudebních forem. Před pár lety to takto bylo s dubstepem, dnes třeba s glitch-hopem. Tak to chodí, je.

Nestěžuju si na přirozený řád věcí, jen vyjadřuji nelichotivý pocit rozežírající vnitřnosti ve chvíli, kdy jste při tom. Při finále onoho procesu, kdy vidíte, jak na „váš“ žánr chodí lidé, kteří ho sotva „znají“, kteří sotva hlavu používají na víc než jen odkladiště šamponu. Najednou se stal „příliš“ přístupným, ztratil filtry, jimiž jste dřív museli projít. Filtry, kvůli kterým jste na akce museli chodit téměř sami, přátelé neprošli. Když jsem v minulosti toužil po tom, aby na dnb chodilo víc lidí, aby se daly přivézt větší jména, viděl jsem tam profiltrované lidi. K smíchu. Tvoje vize nikoho nezajímá, Hackene.

Tenhle, že sem přijel na drumnbass, jo? A tenhle, no ten těžko, možná jednou někde něco slyšel, a tahle, ta tady je asi kvůli kamarádům. Prostě sorta české festivalové demence, nejedoucí na nic konkrétního, čekající, že je třeba něco zaujme, jede kvůli známým nebo tak něco, a jsme přece v Česku, pivo je všude. Jistota piva. Brr. Bylo jich poskrovnu, ale už se objevili. Jaká je naděje na nakažlivou spokojenost vylepšující atmosféru od těch, kteří nevědí, proč tam jsou-? Drž už hubu, Hackene!



Nic proti hitovkám, ty aspoň mají melodii. Ale tento aušus (většina aktuální tvorby Hazard, Original Sin, G Dub, Clipz, Taxman apod..) je bohužel pod moje síly. Ano, pod. Tohle je něco, co lze pochopit pouze bez předchozí zkušenosti. Jakože sorry, zkousnu hodně, od happy hardcoru, přes breakcore, úplné arytmické úchylárny i absolutně vyteplené kýče, ale toto mě nechává bezradným, pražádná možnost tance. Existuje snad lepší důkaz toho, že jsem zkornatěl a měl bych vypadnout? Dle mého soudu ne. Hackene, už zhebni proboha…

Andy tedy největší ojeb a zklamání, přímo úměrné očekáváním. Kdybych já debil (!!!) alespoň na chvíli šel do toho stanu mrknout na Commix nebo Spectrasoul, kteří prý byli výteční! To ne, pan idiot celou dobu stál, mrznul, tuhnul, zíval, kouřil, chcípal a nasraně se nudil na Andym. Čekal a čekal a furt nic. Občas přišla jedna dobrá deska, do ní méně často druhá – to už se člověk rozehříval skorotancem – a když občas přišla i třetí, tak to už skoro doufal, a pak tam zas mrdnul nějakou vykotlanost..a bylo to v háji, velebnosti! Nepomohlo ani intenzivní rozjímání nad dokonalostí svaté trojice (Monica Vitti, Penelope C, Winona R). Ponaučení je jasné: nestůjte na místě, když si nemůžete sednout. Dlužno dodat, že Andy si to dost užíval, fotil, smál se… a kotel asi taky, zezadu tam nebylo moc vidět. MC GQ totální zklamání, nic nepředvedl, navíc měl většinu setu na mikrofonu echo, takže jsme ho slyšeli třikrát (lamentuji rukama k nebi). Na to, že měl tři gramofony, je použil jen párkrát za celý set. Škoda. Nevybavím si jediný brilantní mix. Jen utrpení. Zdráhám se to říct, ale byl horší jak Friction. Brrrrr.



Čekání na Noisii neskončilo Beckettovsky. Konečně Thijs dorazil… škoda však, že jeden nemohl tak vychutnat jeho začátek, vinou ozpruzenosti z Andyho. Přestalo poprchávat. Deeplejší rozjezd. Malinko potišeji – vinou přechodu na CD-decky. Pár předpeciček, třeba Diplodocus. Prostřední třetina breaková pasáž, mňam, mňam. A Pak to přišlo. Největší mordory. Slévárny Noisiích majstrštyků. Masochist remix s Agent Orange, Messiah remix, Stigma s Block Control VIP, Omen remix, Painkiller remix. Totální probuzení z nespánku do brutálního raplu. Vykriplený úsměv vyšinutce. Geniální stage presence. Thijs házel rukama, šermoval vlasatou hřívou a házel ksichty. Ta energie dorazila až k nám u zvukaře. Luxus! Nikoho nesere, že některé mixy jsou mashupy. Tenhle chlapík na to má plné právo. Trademarková Noisií jízda. Prvotřídní výkon na prvotřídním festivale, tak to má být. A jak házel těmi vlasy… jo, to my koutaři…

Cokoliv jsem slyšel ve zbytku přechodu páteční noci v sobotní ráno, bylo zahaleno radostí ze stánku Kavárna, kde měli krásný černý čaj v komfortních kelímcích, čerstvé koláče z trouby, cukříky zadarmo… no radost. A ta důstojná křesťanská cena. Kafe tam měli taky super! Poklona, další plus tohoto festivalu. Žádné odporné vydřidušství. Když jsem si dal večer v jiném stánku Cheese&Bacon burger, tak byl opravdu úžasný a skutečně jsem se najedl. Palce a koutky nahoru. Nemluvě o možnosti naředit si pití zdarma vodou z cisterny. Pod nohama se nemotali vypatlaní čoklové ani nepotrati. Snad jen těch laviček na sezení to chtělo víc (TO KURVA CHTĚLO!). Stejně si neumíte představit, co to je za štěstí držet v rukou před úsvitem velký poctivý kelímek černého čaje. Jak málo stačí…



Den druhý; mozek mód – odliv  na pláži, radost z koupání (vy, kteří jste tam nebyli, vůbec nechápete, jak geniální a všeosvěžující je možnost zadarmo se koupat v luxusní vodě padesát metrů od areálu festivalu…), pidipřeháňky čistící vzduch, bahno v areálu, Natálčiny narozeniny, trojitá káva ve stánku (moc dobrota, zadarmo sypátko skořice a kakaa, mlíčka, cukříky…), přehazovaná slov o názorech, pocitech a zkušenostech, občas i o blízké budoucnosti se známými i blízkými. Dekonstrukce hrůzy vystoupení Andyho C. Občasná vyhráblost. Úsměvy. Na tomto festivale se na sebe lidi usmívají. Dávají si napít. Nežebrají. Připalují si. A nejsou do hajzlu vyjetí! Jasně, že pár najetců jste potkali, ale nedělali bordel a nebylo jich víc než pár. Nádherná změna oproti 95% akcí. Nejvíc mi rozesmáli týpci, kteří naběhli (myslím na X.morpha) doprostřed parketu a začali strašně pařit a během půlminuty se ukázalo proč – vytáhli Popper's a začali nasávat. Hahaha (smích). Tomu jsem se pár let nezasmál. Směšné, že. Ha. Ha.

Čeští djs mi letos udělali radost. Zjevně proto, že jsem si vybral pečlivě. Nejdřív ukázková jízda post-tech-stepí s M4Y4-ou, mňam. Ať už originál Pacmana, pár Kemalů či starých BC nebo Audio… i ty Severed Dreams mu odpustím. Tenhle chlapec ví, co hraje a proč. Kontrolujte ho na příštím vydání DrumiXu, neboť za ta léta sehnal vinyly, co má jen pár lidí v republice a nebojí se je použít ke školení mládeže starými masážními technikami. Vzpomínám na mrzutost, že nestihl jsem ani kousek IM Cyber první večer a zároveň „její" smůlu, sic jejímu dvornímu MC vinou technických defektů bylo znemožněno vystoupit, respektive být slyšen, což jistě nepotěšilo ni jednoho. Pak jsem viděl druhou půli Thiewa s Bifidem (kusy jejich vystoupení k nalezení na YouTube). Sakra sakra sakra, to chce malinko rozepsat, tak další odstavec no. 



Tihle dva pánové se stali jasným hrotem české party dnb omladiny. Berte je kdekoliv, rychlost, aktuální selekce prošpikovaná prověřenostmi, přesnost, nadšení. Ano, ano, ano. Nejžhavější železo současných cz djských nadějí. Navíc jsou to sympaťáci. A na věc už jde X.morph. Tenhle majstr, má můj respekt už pěkně dlouho (měl by mít i váš aneb podprahově podsouváme svoje názory čtenářům, že) a dodnes je na něj spoleh. Jízda v sedle zatraceně nakopaného dnb s občasným přesahem do technodnb kořeněná nařezanými bootlegy (Ray Charles nebo geniální Hardcore Vibes!!!!), jednoho pořádně naklepe před vrcholem noci. Obzvláště za použití takových pecek jako Relight The Fire (Panacea) a hlavně vlastního demonického výrazu pravé dnb posedlosti. Poklona.

Před Calyxem hrál Morebeat. Taková variace na No Money. Nic proti, bohužel mé lety otupené distinkční skillz, nedokázaly zachytit nic vypíchnutelného, ani nic dle čeho by je šlo odlišit. Třeba to bylo radostí z dobrého hamburgeru. Deadly Viperz a Soldika jsem bohužel rovněž nestihnul. Tím jsem vyčerpal svůj mentální i psací prostor pro české djs. Tady vidíte, jak je to vůči plno z nich nefér (házím rukavici). Take Control stan trpěl vtipným efektem špuntu, kdy lidé byli narvaní kolem vchodů poměrně nahuštěně, zatímco nejvolněji bylo (stejně jako nejlepší zvuk) vepředu uprostřed. Ne, nevadilo mi to vůbec. Naopak. Konec keců (!), páč co předvedl Calyx, mi dodnes posílá čelist k zemi a ruce do vzduchu. 



Začal šíleným mixem nějaké novinky s Neo VIP a vůbec celá první půlhodina byla ve znamení naprosto komplexní hypnotičnosti. Oči se vám zavíraly, ruce a nohy čím dál věrněji kopírovaly strukturu vlnobití geniality desek i jejich mixů, naprosto čistých mixů, mixů aplaudovaných při každé příležitosti. Tváře dosahující tranzních stavů, šířící podprahový úsměv hudebního blaha opravdového prožitku. Výkřiky nadšení jen pasovaly do společnými silami budovaného mrakodrapu atmosféry. Zážitek od prvních minut. Z paměti tahám výkřiky neuvěřitelného nadšení typu „WTF?!/co to je pane Bože!/Ne Ne!/GENIUS!/atp..„; pak už jsme to ani neřvali, každý už věděl. Ten apoštol opravdové hudby s námi prošel ochutnávky nového alba Calyxe Teebeeho, pár deLuxních klasik, prověřených tvrďáren i téměř techno námrdů na závěr před Temperem D. To, co činilo jeho set výjimečným, byla nevídaná míra konsistence mixů s obrovským ohledem na selekční vývoj při dodržení ideálního poměru desek „z budoucnosti“ s těmi „z minulosti" a „přítomnosti", o nadčasových hodnotách nemluvě. Dlouho jsem nezažil masivní aplaus publika u každého mixu, který dj provedl. Zároveň toto byl klíčový set pro definitivní jistotu v úspěch akce Let It Roll z hlediska subjektivních prožitků účastníků.

Následoval Temper D. Bohužel vinou nedopřírazu Cyantific, došlo k časovému posunu na hlavní stage a bohužel jsem tak musel opustit jeho vystoupení už pětadvaceti minutách, abych stihnul celý Virus. Tento festivalový úděl je nutným zlem. Temper totiž spustil takový masakr, chtělo by se říct, jako vždy, ale… stejně jako soulož s milovanou bytostí, je to taky zvenčí stejné a zevnitř pokaždé znovu nejlepší… rozpoutal peklo. Calyx to na konci nařezal dost, ale Temper to vzal plamenometem. Rovnou ze tří/čtyř gramců/cddecků. Jeho kombinace technoidních napalmů s milionem teasů největších klasik nikdy neomrzí a pokaždé zní skvěle. Navíc ji do vás Temper pumpuje tak neskutečně amfetaminovou rychlostí, že už po pár minutách jsem slyšel víc desek, než si jde pamatovat.

Již nedokážu rozpoznat od sebe jednotlivé technoidní vary, ale teasy jsou mi vždy orgií. Man for all seasons, I hate you motherfuckers vip, planet dust, We want your soul, Squash, a takto bych mohl pokračovat do nekonečna. Brutálnost Temperova hraní spočívá ve zběsilé rychlosti mixů, téměř se nestane, že by deska došla do breakdownu nebo aspoň do nevyhrocené části, jakmile tam totiž je, už je do ní dávno praný tease či dva a ze strany přimíchávaná další vývarová pasáž desky jiné. I za těch 20 minut jsem tam nechal aspoň kilo váhy. Interní informace a nadšené tváře přeživších přátel vypovídaly o jednom z nejlepších setů festivalu, Temper údajně označil set za jeden z nejlepších, co kdy vůbec zažil. To je opravdová síla festivalu Let It Roll – reálné zázraky se zde totiž dějí. Zarážím si pěsti do uší a lokty do očí, páč jinak bych se vzdálit nedokázal. Virus však je mi povinností.



Ještě dával poslední věc LTJ Bukem, kterého nedokážu posoudit, tudíž nebudu hodnotit. Však už mé oko nemodravé merčí rozvernou dvojici kunčoftů v sáčku, respektive v kloboučku. Poslední opravdová nálož se připravuje k odpalu. Hned od prvního mixu jsem byl vtažen do děje, který nejen mě vzal tak silně, že jsem překonal i odpor bahna lepícího se (na rozdíl od Take Control stage) na nohy. Na rozdíl od pátku už nedocházelo k zvukovým nepříjemnostem (bodavé výšky atp.) – což vedlo k dohadům, že předchozí večer bylo v tomto bodě na vině počasí – a tak tedy od druhého Chubrub už to frčelo jedna radost. Království hitovek tvrdší strany dnb promixovaných s katalogem virusu a pár klasikami. Dlouhé mixy od Ed Rushe a tentokrát v první půli i velmi dobré mixy od Opticla. Ten se pak „nečekaně" přiopil nebo moc zmastil a druhou hodinku už se s tím tak nemazlil, hehe.

Hned mezi první a druhou deskou se ukázalo, že pozůstání LTJ a Conrada na podiu bude mít jeden navýsost zajímavý bonus. MC Conrad si totiž píchnul mikrofon do menšího mixpultu vedle gramců (virusáci hráli z cd-decků) a samploval své hlášky, které následně plynule mutoval ve zvuky, které mixoval do setu. Výtečnost! Hlasitost skvělá, zvuk čistý… nikdo se nemusel mačkat, každý si mohl tančit, kde chtěl, v nahuštěném davu pod podiem, nebo klidně až u zvukaře, kde měl místa, kolik chtěl. Virusí festivalové finále si zhodnoťte sami, dle přiloženého tracklistu, moje zmršenost byla nadšená a protančila svoje střevíce, až to i bahno vzdalo a přestalo se na mě lepit. Velkou výpovědní hodnotu má, že jsem dokázal nelitovat svého rozhodnutí odejít z Tempera, těšil jsem se na každou další desku a smál jsem se jako malý kluk, když vykrádá cukrárnu. Selekčně i technicky skvělý set, přesně to, v co od Virusáčků doufáte a proč se nestydíte za jejich triko (pokud ho máte). Dubstepovou pasáž nedali. Dokončil se tak dvoudenní kruh festivalu a náhle vyšlo najevo, že jediný, kdo zklamal, byl Andy C. Všichni ostatní zahráli na jedničku, ne-li ještě lépe.



Usínal jsem s úsměvem šťastného blbce (nemluvě o tom, že jsem měl jmeniny (to nikoho nezajímá gumo) neboť došlo k jevu, kdy již v průběhu víte, že prožíváte velký zážitek, na který budete dlouho a rádi vzpomínat. A ostatní vám ho budou závidět. Protože senilním a chytá mě sentimentálně alzheimerovský patos, musím poděkovat organizátorům za to, že se jim povedlo vypěstovat vrcholný plod české dnb scény. S každým dalším rokem hrozí, že čím dál více plodů začne být nahnilých a já jsem pyšný na to, že jsem mohl být účastníkem doufejme ne-posledního roku, kdy to ještě stálo za to. Nejen z hudební, ale i návštěvnické stránky, poněvadž bez dobré atmosféry, by to stálo za nic, i kdyby všichni hráli sebelíp. Choďte na Take Control, berte s sebou přátele. Podpořte to lepší z české dnb scény. Já (my uvnitř mě) mizím/e na rok pryč. Takže, by to chtělo ňáký reportéry a ne jen samý fotografy. Jelikož hudbu fotkou nezachytíte. Slovy aspoň trochu. Slova umožňují představivost a vznik mýtičnosti. Zaostřené nečernobílé fotky nikdy. Uvažujte. Co jsem nenapsal, si laskavě domyslete (nenapsal jsem toho dost).

Chase Status: Is it really worthy VIP-Smash Tv rewind,smash tv+alien girl tease,take me to the hospital subfocus remix (paneboze original je miliardakrat lepsi, nejhorsi remix od dob hypeova remixu smack my bitch up),á la music club,take me away rewind, do you wanna+timewarp tease, rock it +???, ??? TC?, music club+„wicked jungalist massive“, ram 2001+jungle tease, judgement (informer) + my world tease, dubstep přechod vokálnost krása, Death (Chase&Status remix), Skream rewind, ??, welcome to the madhouse (a už to začíná, nejvíc smrt masakr serie!!!), cockney thug caspa vip („now!,wake the fuck UP!„), RUNNIN!, Lights are blinding nights (nero remix), ??, Saxon!!!, Eastern Jam!!, ?? (ženský vokál s hc kytar riffem, last dubstepí věc), Now let the story begin+artisan VIP tease, duppy man rewind, original nuttah remix + Signal!!, ??, (neee!!!) Streetlife (ty vole ten text já umřu), follow the light (nuda), hurt you, Laroux Skream remix, killin in the name (L plus remix?mrdka). Last one: Pieces!! Hrál z cédeček, mixy dle chuti, občas velmi rychlé, občas nechal hrát skoro celou desku..nádhera. vlastně trošku neabsolutni zábavy přišlo až k závěru setu. Jinak se stále něco dělo.  

Andy: 4minuty přendavání gramců. To jsme ještě nadšení. Doubledrop Act like you know s nějakou mrdkou. No teď ještě přišel nějaký úplně nový subfocus, ale pak..no sorry. Zvuk začal být divně nahlas, bodal mě do uší, odrážel se. Samý mrdky. MC bad. Je mi líto, těch pár dobrých desek (namátkou Bacterie rmx, The Code rmx. Racing Green. True Romance. Swamp Thing..) si nezasloužilo sepsat tracklist. Lidi pařili míň než na Ch&S a vůbec.. poslední dal Right Or Wrong (TC) a konečně díky Bohu Noisia.

Noisia: Konečně přestaly být přeřvané výšky, první věc nevím, Diplodocus, do něj Cannonball (ale přitom furt zněla ta první věc..nebo čtvrtá?, zkrátka někde tam byl mashup), VSN005, Smash Tv, My World, metalheadz noisia/break, serie nových věcí, Cold Champagne (mňam..btw si s ní krásně hrál na mixáku nebo sampleru nebo měl VIP), zásek ze sampleru a do něj Be True (velmi chutné), The Upbeats, Creep out, Aztec, Concussion VIP (Bože,to už jsou 4 roky), další starší noisie (Lost Cause myslim), Pressures (noisia remix)!!!+ dalši noisie tease, Painkiller remix na doubledrop s bad dreams nebo similar, infusion, axle grinder (stará geniální původní verze) v půlce zpomalená a šup tak nednb vložka. Noisia+Foreign beggars – smack it up a jedem do Yellow Brick (whooo) nebo Raar, rewind (no spíš to vypadalo, že si vypnul špatnej CDdeck na Split The Atom, Alpha Centauri (Noisia), přechod zpět do dnb now let the story begin+Facade (původní) a do toho pane BOŽE: Masochist Noisia remix + Agent Orange double drop. SMRT! Messiah (Noisia remix), „this is what youve been waiting for“ (ale neni to Kindred!), další übersmrt Stigma+Block Control VIP doubledropáž (unfickenglaublich penismutterfic­kerkopf, prostě „its goin damn" a hned do toho ten stigma zvuk, aargh!), Symptomless Coma (sežer dynamit), Omen (Noisia remix), přesekalomenost s rapovým začátkem (dost možná další noisií kolaborace s foreign beggars).

Sukiho s Pixiem jsme už neměl sílu, ale hned na začátku mi velkou radost udělali Space Monkey (nový Ed Rush & Optical) a kouskem Timewarpu. Pak jsem se ještě dosmál v bahně už asi hodinu se všudepřelizujícímu a následně souložícímu párečku. Chuťovka.

Calyx:…Pandorum, Noisia Foreign Beggars, Calyx, Brown Paper Bag instrumental!!!, audio, nádherně hypnotická věc propletená grooveoidní basou, Sumberged (Calyx Teebee VIP remix), Floating Zero, „this is what youve been waiting for", Alien Girl!!!…get myself to you..na závěr C&T novinka.dokonalá vrstevnatá

Virus:

Now Let The Story Begin,samplovací most od Conrada do Chubrub, Authority (Body & Soul & Fourward), brutální nový Upbeats reload (provedený opticlem) aah!, The Bane, námrd jako hovado..„one one one we come one“, (eda zpět) Get ill Prolix remix!!! (SMRT!) rewind skvěle vylepšeno samplerem od Conrada, The Reward !!!, Bullet Time Spor remix, neuvěřitelně nádherná věc s vokálem dost možná od matrixe shimona futurebounda „..i can feel it whole way down, make my body.." přetáhnuto šavlemi do intra Messiah Noisia remix s klasickou zpomalovanou vysekávačkou, Symptomless Coma!!, nevim, Hell Audio remix rewind, „help me!" (Audio), neuvěřitelná věc geniální neuveřitelně taneční něco mezi Brookes Bros, Hospital a Camo Krooked (kdy vám letí ruce k nebi a už na tenhle první nástřel si říkáte jaká je to nádhera, úsměv), remix Screw Up, ňáký C4C, Stompbox remix, TIMEWARP VIP (subfocus) hurá! Hurá!, Pacman upbeats remix DOPÍTCHE nadherne dlouhy mix, Faceless Butcher (Terravita), Camouflage remix, Do You Wanna, něco kolem Dr.Shade, oldskool cant remember, VIGILANTE!!!!! Nejvic to hral pro me, geniální dlouhý mix s myslim věcí od Shock One, Concussion!!, Audio, THE NINE!!!, Aztec rewind, STIGMA a do ni nehorazny mix Slip Thru remix spor, C4C…prapodivny technicky rewind na rocket launcher vip, operator/get down(subfocus)…Neo VIP rewind (bylo zajimave slyšet, že pánové mají dubplatovou verzi, která ma jíny, lepe mixovatelný začátek, než verze, která vyšla na desce), Planet Fall, Follow the light instrumental, My Generation rewind. Last one. Rock On a do něj Voodoo People. Ale nějak mi to nesedí. Jo a pak prišel Filip TBC a to jsme teda rychle opustili prostor.