text: Roxy

Připomínáme, že lístky na lednovou Bush koupíte za 100 korun v sítích Ticketportal, Ticketstream a Ticketpro až do pátku. Na vchodu pak zaplatíte 150 korun. Chris bude v pátek v 18.40 hostem na Rádiu 1 a ve 20. hodin s ním v pořadu Beatcase na rádiu Wave budou dělat rozhovor Philip TBC a Ghonzales.

Ahoj Chrisi,
Rok 2009 je minulostí. Jaký byl pro Blu Mar Ten a pro tebe osobně?
Loňský rok byl fakt hodně hektický a hodně náročný. Pracovali jsme tvrdě na desce, což od nás všech vyžadovalo osobní oběti. Nebylo to jednoduché, o to víc jsem rád, že jsme vše zvádli.

Nejlepší věc, která se loni podle tebe v oblasti hudby stala?
Znovuobjevení prostoru a ticha. Hodně vlivů přišlo z dubstepu a podle mě to drumandbass dost potřeboval. Lidé zapomínají, jak je ticho v hudbě důležité.

Jaká jména tě loni chytla za uši?
Dostala mě řada zpěvaček jako Regina Spektor nebo Laura Marling. Přicházejí s mnoha nápady využitelnými v drumandbassu.

Proč jste se vlastně rozhodli poprvé přijít s čistě drumandbassovou deskou?
I když hudbu děláme od roku 1995 a navzdory tomu, že Natural History je naše čtvrté album, jsme nikdy nesložili opravdu drumandbassovou desku, takže už bylo načase.

Mimochodem, jakou skladbu z desky máš nejraději?
Můj favorit je By The Time Reaches You Ill Be Gone.

Jak dlouho vám trvala práce na desce?
Pracovali jsme na ní 18 měsíců a vybírali jsme ze stovek různých variant.

S jakým cílem jste album tvořili?
Nechtěli jsme udělat jen další drumandbassové album, ale něco, na co bychom mohli být pyšní. Nezajímalo nás, jestli to bude korespondovat s tím, co se děje na dnb scéně, chtěli jsme oslovit širší publikum.

Pracujete ve třech. Jakým způsobem? Máte jednotlivé části práce rozděleny, nebo děláte společně?
Každý něco přinese a pokud se ve studiu sejdeme všichni, probíráme se nápady a návrhy. Nakonec vždy vykrystalizuje myšlenka, kterou dál rozvíjíme. S tím, jak se skladba stává komplexnější, na ni pracujeme více pohromadě. Výsledek je tedy vždy naší společnou prací.

Máte za sebou spolupráci s řadou zavedených vydavatelství. Proč jste se rozhodli založit vlastní?
Jednoduše jsme neviděli důvod, proč vydávat na jiných labelech. Lidé o nás vědí, máme komunikační kanály, jak je informovat o tom, co se s Blu Mar Ten děje a máme skvělou distribuci. Cizí značky nám opravdu nemají co nabídnout.

Bude Blu Mar Ten Recordings čistě vaší základnou, nebo chcete vydávat i jiná jména?
Bavili jsme se o tom, ale zatím jsme se nerozhodli.

A vaše další produkce? Bude jen drumandbassová, nebo zůstanete eklektičtí?
Chceme se soustředit jen na drumandbass. Tvoříme rádi i jiné hudební styly, ale zjistili jsme, že naše publikum je poněkud zmatené, když jdeme napříč žánry. Chceme dělat jednu věc jak nejlépe umíme.

Povinná otázka. Studio, nebo klub? Jak zvládáš život mezinárodního dje?
Obojí mám rád, každé trochu jinak. Mám opravdu rád djing, ale po několika pobytech na letišti se mi začíná stýskat po studiu. Jenže po několika měsících ve studiu se zase začínám těšit do klubu. Jak říkám, obě činosti mají něco do sebe.

Jestli se nepletu, jsi jediný, kdo z Blu Mar Ten hraje. Proč Leo a Mike nevystupují?
Leo hraje párkrát do roka a Michael upřednostňuje studio. Na předvádění hudby musí být určitý typ osobnosti a já si to asi užívám o něco víc než oni dva.

Jakou odnož drumandbassu hraješ jako dj?
Všechno. Rád hraji od všeho něco a neřeším, jestli to Seba, nebo Clipz. Když je track dobrý, je dobrý. Tečka.

Jako jeden z mála djs zůstáváš věrný vinylu. Proč?
Prostě ho mám odjakživa rád. Důvody proč jsem uvedl zde.

Jak vidíš budoucnost tohoto formátu? Lisuje se stále méně a méně skladeb.
Myslím, že vinylů ubude, ale nikdy úplně nezmizí. Vždycky budou sběratelé, kteří tento fyzický objekt ocení, stejně jako ti komičtí sběratelé hardcoru. Uznávám ale, že vinyl stále mizí. Proto jsme také lisovali jen 500 kopií alba ve výtvarně vyvedeném obalu a s plakátem. Chceme vždy sběratelům přidat bonus, který CD nebo download nemůže nabídnout.

Jak často si lisuješ dubplaty?
To záleží na tom, zda zrovna hraju. V průměru je to vždy jednou, dvakrát za dva měsíce. Lisuju vždycky víc skladeb.

Navštívil jsi někdy Českou republiku? Co tě v souvislosti s naší zemí napadá?
Před pár lety jsem vystupoval v Brně, v Praze ještě nikdy. Bohužel první věc, která mě napadla, nestojí za nic. Vzpomněl jsem si totiž na bandy britských bulíků, kteří u vás dělají bordel. Upřímně se za ně omlouvám. Štvou mě úplně stejně jako vás.

Znáš české producenty?
Jasně. Znám Brooklyna, vždycky jsem měl rád jeho (v originále jejich:), pozn. aut.) zvuk.

Na co se tedy v Roxy můžeme těšit?
Na pestrý set. Fakt nehraju jeden zvuk. Když bude čas, zahraju i starší věci, abych mladším lidem připomněl, jak skvělé pecky vycházely za starých časů!

Profil Blu Mar Ten najdete zde.

www.roxy.cz

www.blumarten.com