Exkluzivní interview s Matrixem

Další Bush se blíží a proto je tu jako navnadění rozhovor s hvězdou té minulé. K výslechu tentokrát zasedl majitel labelu Metro a Opticalův neméně slavný brácha Matrix. Jak to má s novým albem nebo třeba s Davidem Hasselhofem se dozvíte v interview.


13. 3. 2007, publikoval saiha

otázky pokládala: SAIHA

foto: SWEG

Tak jaké jsou první pocity z párty?<?xml:na­mespace prefix = o ns = „urn:schemas-microsoft-com:office:office“ /><o:p></o:p>

Fakt se mi to líbilo, paráda. Projel jsem spoustu klubů po celém světě a mám jen pár, na které opravdu rád vzpomínám. Jedním z nich je tohle místo.

<o:p></o:p>

Takže jsi hrál už tady v Roxy, ale i na festivalu Cosmic Trip.<o:p></o:p>

Jo, hraní tady v Roxy si moc dobře pamatuju. Nejsem si jistý, kdy to přesně bylo. Asi tak čtyři roky zpět?

<o:p></o:p>

Saiha MatrixMinulá Bush proběhla v roce 2003, Cosmic proběhl o rok později.<o:p></o:p>

Jasný, asi tak.

<o:p></o:p>

Máš z toho nějaké vzpomínky?<o:p></o:­p>

No jasně, hlavně z tohoto klubu. Líbí se mi místo, samotný prostor, taky název Roxy se dobře pamatuje. Na Cosmic Trip už jsou vzpomínky trochu matnější.

<o:p></o:p>

Když se bavíme o těchto poněkud odlišných akcích, tak dáváš přednost raději klubům nebo pořádnýmu open-airu?<o:p></o:p>

Ouu, záleží na tom. Možná to hraní venku. Asi proto, že festivaly mohou být více jedinečné. Spousta klubů jede jakoby podle nějaké předlohy, co se týče prostoru, line-upů atd. Splývají a málokterý si vybavím. Což právě ale třeba není případ tady Roxy, proto si to tu pamatuju.

<o:p></o:p>

To mě těší. A co vůbec Praha jako město, znáš ji?<o:p></o:p>

Bohužel moc ne. Nebyl jsem tu nikdy na dlouhý čas, takže nebyl čas projít si všechny pamětihodnosti.

<o:p></o:p>

A teď ? Jak dlouho se tu ještě zdržíš?<o:p></o:p>

Bohužel hned zítra odjíždím. Ale znám spoustu lidí, co sem jezdí za památkami a doporučují mi to tu. Já sám bych chtěl vidět Národní muzeum. Jednou si snad na to najdu čas a zajedu sem prohlédnout si všechny ty staré domy.

Dobře. A kde na světě se ti líbí nejvíc?<o:p></o:p>

Z Evropy třeba Island. To je strašně zajímavě místo. Hodně moc času jsem například strávil v Austrálii. Počítám, že jednou to bylo šest měsíců v kuse. Skvěle jsem tam tím pobytem zrelaxoval. Pak třeba Japonsko. To byla hodně zvláštní návštěva, jelikož se to místo nejvíce lišilo od všech, která jsem kdy navštívil. Svojí kulturou, lidmi, vůbec celým prostředím. Bylo to místo, kde jsem si nejvíc přišel jako cizinec. Bylo zde dost těžké navázat s někým kontakt, lidé mi tam přišli strašně uzavření.

<o:p></o:p>

Také jsem slyšela. No ale to už bychom zabíhali dost daleko. Tak k hudbě. Umíš hrát na nějaké nástroje. Jaké to jsou?<o:p></o:p>

Jo, hrál jsem na zobcovou flétnu, ale to jsem byl fakt malý. Pak jsem hrál taky na housle. Z těch dechových nástrojů přišel po flétně saxofon, na ten jsem hrál asi osm let.

<o:p></o:p>

A teď už si nezahraješ?<o:p></o­:p>

Ne, už ne. Teď už jenom na klávesy ve studiu.

<o:p></o:p>

Aspoň, že tak. A jak jsi se vlastně dostal k elektronické hudbě?<o:p></o:p>

Poprvé to bylo, když jsem se dostal vůbec k počítači. Hrál jsem takové ty rané elektronické hry s jejich typickou hudbou. Pak jsem získal malý prográmek na tvoření hudby, bratr mi ukázal jak na to, zdálo se to jednoduché a už jsem u toho zůstal.

<o:p></o:p>

Jak ses dostal k drumandbassu?<o:p></o:­p>

Tím , jak jsem se dostal k undergroundové scéně. Předtím jsem normálně poslouchal střední proud, popmusic z rádia. Ovšem když jsem se začal víc zajímat o elektronickou hudbu, přičuchnul jsem nějak ke zlomenýmu beatu, když začal prorážet do houseu, samozřejmě se mi to zalíbilo a už to bylo. Pohltilo mě to svojí energií. Proto jsem začal dělat tuhle hudbu.

<o:p></o:p>

Jaký software používáš?<o:p></o­:p>

Cubase. Pracuju s ním už pěkně dlouho, nejvíc mi vyhovuje.

<o:p></o:p>

Máš někoho, kdo tě ovlivnil mimo drumandbass?<o:p></o:p>

Jak já, tak moji dva bratři, vlastně celá rodina, všichni jsme poslouchali jazz, hlavně díky mámě. Doma zněl Miles Davis, Spyro Jyro a podobní. To nám tedy hodně pouštěla máma. A náš táta měl velice oblíbenou tradiční irskou hudbu. Každopádně já v současné době poslouchám prakticky cokoliv, třeba hodně rockových věcí, veškeré reggae, house.

<o:p></o:p>

Dobře. Zajímáš se o jiné druhy umění? Kinematografie, literatura?<o:p></o:­p>

Moc nečtu. Bohužel. Dřív jsem četl rád, ale v současné době na to vůbec nemám čas. Vezmu si třeba knížku na dovolenou, to nikdy nezapomenu, ale jinak nestíhám. Co se chození do kina a vůbec filmů týče, tak opravdu raději chodím za filmem do kin. Rád se na filmy dívám na velkém plátně. Nikdy jsem nekoukal na filmy v televizi.

<o:p></o:p>

A jaký máš vztah k filmu Matrix?<o:p></o:p>

/rozesměje se/ No to je moc hezký. Film je fajn. Ovšem svoji přezdívku jsem si vymyslel dřív, než film existoval. Spousta lidí si právě myslí, že jsem se pojmenoval po filmu, tak tak to není. Ale beru to s klidem. Jednou po mně chtěli, abych se přejmenoval, ale to nebylo kvůli filmu, ale kvůli nějakému jinému interpretovi. Samozřejmě to bylo bez šance.

<o:p>Matrix</o:p>

Fajn. Co děláš ve svém volném čase, když se nevěnuješ produkci?<o:p></o:­p>

Rád odpočívám venku. Někdy se jdu jen tak projít, ale hlavně se strašně rád projedu na vodě na wakeboardu. To je pro mě parádní relax moci si takhle jezdit za člunem na jezeru a zkoušet různý triky, i když tělo občas protestuje. Chytlo mě to někdy před patnácti lety a drží to dodnes. Mám rád tenhle způsob aktivního odpočinku.

<o:p></o:p>

To může být dobrý. Ale zpátky k muzice a začátkům kariéry. Mohlo by se to datovat od roku 1993, když jste jako duo Turbosound vydali první věc na SSových Formation Records. Došlo tady ale k tomu, že vám změnili jméno na International Rude Boyz. Jak to odůvodnili?<o:p></o:­p>

/opět se hodně rozesměje/ Jo, no to bylo hrozný jméno jedno jako druhý. Nevim jak jsme si to mohli dát. Jednoduše jsme s kamarádem začali dělat hudbu. Každopádně jediný kontakt, který jsme tehdy měli k dispozici, když jsem chtěli naši tvorbu ukázat světu, byl telefon na Formation Records. Poslal jsem jim demonahrávku, prý bylo všechno v pořádku. Dlouho se nic nedělo a pak mi poslali desku s naší věcí a byl na ní popisek s tímto názvem. Bylo to veselý, nějak se spletli, ale tak stane se.

<o:p></o:p>

A kdo byl druhou polovinou dua Turbosound?<o:p></o:­p>

To byl kluk, který byl jedním z mých nejlepších přátel. Vyrůstali jsme společně. On se pak nějak přestěhoval do Austrálie, snad se dal odvést k vojsku. Nevím.

<o:p></o:p>

OK. Pak ses věnoval sólové dráze. V roce 1997 jsi založil svůj vlastní label Metro. Co tě k tomu vedlo?<o:p></o:p>

To byl jednoduše přirozený vývoj. Když prostě vydáváš hudbu, tak si ji pak někdy chceš vydávat po svém. Jako můj bratr a Ed Rush si založili Virus, tak já jsem si založil Metro. Nechceš nechat na sobě vydělávat někoho jiného, chceš si prostě vydělávat jen pro sebe. To zní trochu hloupě, ale je to normální.

<o:p></o:p>

Jasný, každopádně tvůj debut, album Sleepwalk, byl vydán na labelu tvého bratra, zmiňovaném Virusu. Proč jsi nikdy s bratrem pořádně nespolupracoval? Proč jste nikdy neudělali jen vy dva společný track?<o:p></o:p>

Třeba na Sleepwalku byl track Junction, který jsme dělali i s Ed Rushem, ale vlastně to nebyla pořádná spolupráce jen nás dvou. Je spousta tracků na kterých jsme se podíleli společně, ale abychom něco udělali jen my dva, to ne. Je to proto, že sice si rozumíme jako bráchové, ale na spoustu věcí máme tak různé názory. I co se hudby týče, tak děláme trochu rozdílné věci, máme rozdílné postupy a nám dvěma by to asi neklapalo tak, jak by mělo.

<o:p></o:p>

Říkal jsi, že máš bráchy dva, tak co dělá ten třetí?<o:p></o:p>

Ten se zabývá grafickým designem. Dělal vlastně všechny obaly na moje desky, spoustu obalů pro Virus. Co se mi strašně líbí je, že album Sleepwalk jsem hudebně stvořil já, vydalo se to na bráchově labelu a výtvarná část je počinem bratra dalšího. Máma a táta byli fakt rádi a byli na nás pyšní, jak dokážeme krásně pracovat dohromady.

<o:p></o:p>

To se nedivím. Posunula bych se do roku 2003. Tehdy jste společně s Danielem Goldsteinem aka Danny J jako projekt Goldtrix stvořili velice úspěšný houseový track Trippin‘. Kde jsi Daniela potkal a jak došlo ke spolupráci?<o:p></o:­p>

Potkali jsme se tak, že já i Dan jsme v té době produkovali Goldieho album. Dolaďovali jsme a tak, no a v průběhu této práce, vlastně v pauzách jsme zkoušeli tvořit nějakou hudbu společně. Přes Goldieho jsme potkali i zpěvačku, která nám v tom tracku dělala vokály. Jmenuje se Andrea Brown, ségra od Cathy Brown, která zpívá taky v nějakých drumandbassových tracích. Vůbec všechny sestry Brownovy pěkně zpívají. Každopádně takový úspěch jsme nečakali. Ozývali se nám známí houseoví djs a chválili nám to. Taky když jsme dostávali zaplaceno, říkali jsme si: „Hej, nedali nám trochu moc peněz?“. /smích/

<o:p></o:p>

MatrixGoldtrix jsou také napsaní, že se podíleli na tracku Smarty Pants na Ed Rushově a Opticalově albu The Original Doctor Shade. Jak to bylo s tímhle typickým 4/4 trackem?<o:p></o­:p>

Jo, to tam bylo napsaný, ale na tom už vlastně pracoval jenom Danny společně s Opticalem.

<o:p></o:p>

Okej. Takže namátkou jsi dělal například tedy s Danny J, Fiercem, Cyantific.. Jaká byla nejlepší spolupráce?<o:p></o:­p>

Tak teď je to samozřejmě Futurebound, ale jinak Dan byl prostě nejlepší. S ním panovalo absolutní porozumění. Je úžasný jako člověk, umělec, muzikant. Hodně jsem se toho od něj naučil. Každopádně jak teď děláme s Futureboundem na novém albu, je to taky dobrý, rozumíme si a můžu říct, že se dobře doplňujeme. Tak snad to je slyšet i v naší hudbě.

<o:p></o:p>

Dle fanoušků určitě. Když jsme u těch alb, dělal jsi i na Chameleon EP od dnes již mnohokrát zmiňovaných Ed Rushe a Opticala. Setkala jsem se s názory, že Eda s Optou vyměkli. Co ty si o tom myslíš?

Já myslím, že spousta lidí je prostě zvyklá na typický zvuk Benova a Mattova labelu. Stále by rádi všechno srovnávali s Wormhole. Jenomže Wormhole byla vydaná téměř před deseti lety, spousta producentů se i snaží napodobit ten wormhole-zvuk. Ale to je nuda. Matt s Benem se někam posouvají, nemůžou přece dělat to samé, co dělali před deseti lety. To je ten stejný případ, jako když lidé teď čekají na naše nové album a myslí si, že to bude znít jako Sleepwalk. Tak to určitě ne. Někteří lidé ten nový zvuk poberou, bude se jim líbit a bude to fajn, ale samozřejmě se najdou tací, kteří na to budou nadávat a budou chtít původní zvuk. To je ale nuda a staromilectví.

<o:p></o:p>

To jistě. Už několikrát jsi zmínil vaše nové album, na kterém jste spolupracovali s Futureboundem. Tak o něm něco pověz.<o:p></o:p>

Jasně. Má vyjít, myslím, někdy na začátku dubna.

<o:p></o:p>

Já četla, že už v březnu.<o:p></o:p>

No to je hrozný, ani nevim, co vypouštíme do světa za termíny. /smích/ Ne, je pravda, že jsme to trochu zdrželi, takže devátého dubna by to mělo být na světě. Každopádně je to něco úplně jiného než třeba Sleepwalk, dalo by se říci. Nevím, jak to pořádně popsat, ale snažili jsme se, aby bylo hodně ‚hudební‘, víc melodické. Hm.. Prostě když jsme udělali Skyscraper, tak jsme si řekli, že tímhle směrem chceme, aby se ubíralo celé album. Jednoduše mrakodrap, který je vysoko v oblacích, tak jsme chtěli aby to album bylo celé takové ‚vzdušnější‘, lehčí. Ne jednodušší, prostě lehčí. Teda ale fakt těžko se to popisuje. Já nevim, stejně s tim nejsem spokojen. Co ty na to říkáš? Slyšela jsi něco z toho alba?

<o:p></o:p>

Jasně. Všechno co bylo dostupné. Scyscraper počínaje, Kniteriderz konče. Myslím, že se nemusíte s celým Universal Truth bát neúspěchu. Na Kniteriderz společně s remixem American Beauty jsem se chtěla zeptat. Máte nějaký zvláštní vztah jednak k melodii ze známého seriálu a pak i z kultovního filmu?<o:p></o:p>

tracku American Beauty.. máme novou verzi remixu, tak se rozmýšlíme, jestli ji vypustit. No a na Knightrideru jsme vyrůstali. Hasselhof jako Michael Knight byl bůh. Měli jsme speciálně vyhrazené místo v domě, kde jsme si na to s bratry hráli, kde jsme měli udělanou garáž na auto se vším potřebným.

<o:p></o:p>

Jo, to znám takový hraní. Na jaký track jsi nejvíc pyšný?<o:p></o:p>

To je strašně těžký vybrat jeden. Každý je při tvorbě ovlivněný něčím jiným, ke každému mám jiný vztah a pojí se k němu jiné vzpomínky. Kdybych měl vybrat z posledních, tak to asi bude Skyscraper.

<o:p></o:p>

Kdybys musel vybírat, bral bys raději djing nebo skladbu hudby?<o:p></o:p>

Djing mě baví, ale raději skládám hudbu. Je to záležitost, kde nemáš žádné limity. DJ má prostě dáno, že musí umíchat set z přesně daných věcí na deskách, už si s tím nemůže hrát úplně dle chuti, je to méně kreativní. Skládání je o výzvě. O průtoku myšlenek, jejich výlevu na povrch a jejich předání někomu jinému. Takže na sto procent říkám, že kdybych si musel vybrat jedinou věc, kterou bych mohl dělat do konce života, byla by to skladba. I když je djing hodně zábavný.

<o:p></o:p>

Jakou máš teď současnou Top 5?<o:p></o:p>

Hm, tak to bude hodně těžký. /přemýšlí/

Screamheads (feat. Camila Andrade) – Under The Sun (Bungle Remix) (Spin Recordings – SPIN001)

Nějakej Jackson, nemůžu si vzpomenout, co to je. /Do rozhovoru se vkládá Sweg a poznamenává přesné znění názvu/

Michael Jackson – Human Nature (Makoto Remix) (Bootleg – 2006)

Futurebound & Matrix – The Edge (Viper Recordings – MTRVPR003)

Ed Rush & Optical (feat. Matrix) – Perfect Drug (Virus – VRS018)

Nu:Tone – Jet Stream (forthcoming)

Matrix

Fajn. Máš teď pauzu, nebo stále na něčem pracuješ?<o:p></o­:p>

Naše album jsme dokončili doslova včera. Každý den jsme seděli ve studiu. Jedinou výjimkou byly Vánoce, hrál jsem někde dokonce i na narozeniny své matky. Rok jsme pracovali na albu, tak si teď budem asi chtít trochu oddechnout. Pár měsíců bude pauza, nasbíráme novou inspiraci a zase se vrhneme do vln drumandbassu. I když tedy myslím, že první, co bych teď chtěl udělat, bude zase něco houseovýho. Nejlépe s Louis Smithem, který dělal na tracku Coast 2 Coast.

<o:p></o:p>

Poslední otázka: nějaký peprný zážitek z party máš?<o:p></o:p>

Hehe, no jednou, když jsem hrál v Americe, tak jsem si spletl let. Docela hodně jsem se spletl. Odlétal jsem z Washingtonu a místo abych přistál v Londýně, přistál jsem v Atlantě. No pěkný zmatky to byly.

<o:p></o:p>

To si dokážu představit. Tak na úplný závěr máš nějaký vzkaz pro čtenáře?<o:p></o:­p>

Doufám, že budu moci opět brzy hrát v Roxy, protože se mi tu moc líbí.

<o:p></o:p>

Paráda. Díky moc.<o:p></o:p>

Díky též.

<o:p></o:p>