Exkluzivní interview s Freshem

Je to zhruba měsíc a kus, co k nám bývalý člen Bad Company zavítal na party Bush a my jsme ho nemohli nevyzpovídat. Fresh se ukázal, jako velice příjemný člověk se smyslem pro humor a vy se o tom můžete přesvědčit v následujícím rozhovoru.


2. 5. 2007, publikoval saiha

otázky pokládala: SAIHA

foto: SWEG

Saiha Fresh

Tak jaké jsou první pocity z party?<?xml:na­mespace prefix = o ns = „urn:schemas-microsoft-com:office:office“ /><o:p></o:p>

Moc pěkný to bylo. Bavil jsem se.<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Tady v Roxy hraješ poprvé, jak se ti líbí klub?<o:p></o:p>

Myslím si, že je to moc dobrý klub. Líbí se mi, jak je to tu udělané, že DJ je v centru a tak. Celý ten prostor je takový nestandardní.<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Pamatuješ si svoje poslední hraní v ČR? Bylo to v Olomouci na akci Get Punked.<o:p></o:p>

No jasně. Ale byl jsem trochu opilej, takže to mám mírně rozmazaný. Hlavně ke konci už to bylo dost drsný, z toho už si nepamatuju nic. No ale užil jsem si to.<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Víš něco o Praze? Prošel sis nějaké památky?<o:p></o:­p>

Jo, jasně, něco znám. Ale na památky jsem neměl nikdy dost času. Protože vždycky když někam jedu, obvykle přiletím večer a odlétám hned ráno. Takže všechno, co vidím, je překvapivě letiště, hotel a klub. Lidé v Anglii se mě často ptají na to, jak se mi líbilo jinde ve světě, protože jsem byl snad všude. Ale nemůžu dělat žádné soudy, když vidím jen tohle. Ovšem o Praze můžu říct, že má úžasnou architekturu, rád bych tu strávil delší čas.<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Jasný, takže zítra ráno zase to samé.<o:p></o:p>

Bohužel.<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

OK. Ty jsi Brit..<o:p></o:p>

Ano, ale můj táta je z Jižní Afriky.<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

To jsem nevěděla. Chtěla jsem se zeptat jak to bylo s tvým bydlením v New Yorku.<o:p></o:p>

Tam jsem se nastěhoval kvůli Adamovi F, abychom měli usnadněný kontakt při spolupráci a taky je to kámoš, tak prostě abychom byli pohromadě.<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

A kde ve světě se ti zatím líbilo nejvíce?<o:p></o:­p>

AsiThajsku. Dle mě nejlepší místo na dovolenou.<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Pryč od zeměpisu, pojďme k hudbě. Jsi hudebně vzdělán? <o:p></o:p>

Trochu. Po zápise na základní školu rodiče obdrželi dopis, že jsem dostal nejvyšší ohodnocení v nějakém testu hudebních předpokladů. Tak mě stále do něčeho tlačili, hlavně do hry na klavír a mě to nebavilo. Nebavilo mě hrát stále věci cizích lidí. Nikdy jsem z toho neměl potěšení. Taky mi nepřišla hudební výuka na školách zrovna na dobré úrovni. Třeba dneska, když si pročítám všemožné brožury hudebních středních a vysokých škol, které lákají potenciální studenty, všude máš napsáno, že máš umět na housle nebo na cello. Proč jsou všichni tak zastaralí? Proč nechtějí po studentech, aby uměli hrát nebo dokonce složit moderně moderní hudbu? Takže jak jsem řekl, hrál jsem chvíli na piano, ale nechal jsem toho.<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Takže si asi v současnosti na nic nezahraješ..<o:p></o:p>

No tak můžu říct, že na klávesy ano. Ale nic „tradičního“.<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Kdy tě napadla myšlenka tvořit elektronickou hudbu?<o:p></o:p>

Jak jsem řekl, hrál jsem na klavír a to asi od pěti let. Pak mi přibližně ve čtrnácti rodiče koupili klávesy, které mě tak přiblížily elektronice a s opravdovou tvorbou jsem se setkal díky počítačové hře. Poté jsem poprvé uslyšel hardcore asi v roce 1991, což mě ohromilo a od té doby se stále snažím tvořit drumandbass, stále se vlastně učím.<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Kdo tě takhle v tvorbě ovlivnil? Teď ale myslím interprety mimo dnb.<o:p></o:p>

Od toho, co jsem byl malý, to byla klasická hudba, hodně jsme ji poslouchali doma. Pak jsem trochu povyrostl a začal jsem poslouchat The Cure, Pixies a podobně věci. Mám hodně rád rané indie ovlivněné elektronikou jako třeba Stone Roses. A vedle toho všeho jsem objevil Jean-Michel Jarre, což bylo jako elektronická klasická hudba. Hodně mě to nadchlo. No a pak, jak jsem již řekl, přišel hardcore a to bylo jako něco, na co jsem čekal celý život. <o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

FreshDobrý výběr, The Cure jsou též moji oblíbenci. Nemůžu se nezeptat- Depeche Mode?<o:p></o:p>

Ano, ano! Ty mám hodně rád. Klasika Enjoy The Silence. /pousměje se/<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Tak jsem spokojená. Co umění mimo hudbu?<o:p></o:p>

Mám rád literaturu. Ale po pravdě teď opravdu moc číst nestíhám, život se mi motá stále kolem drumandbassu. Vlastním nahrávací značku, produkuji, hraji po světě, dávám do kupy internetové stránky. Jsem teď hodně zaneprázdněný člověk. Ale když to jde, rád si přečtu cokoliv, podívám se na film..<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Fajn. A když si zaneprázdněný člověk najde nějaký čas, co tak třeba dělá, kromě tvorby hudby a všeho okolo?<o:p></o:p>

Třeba poslouchá hudbu. /smích/ <o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Absolutní pohlcení, to chápu. A kdybys musel vybírat, budeš raději skládat nebo jezdit hrát na akce?<o:p></o:p>

Miluju hraní před masou lidí, předvádění se, možnost vidět reakci na vlastní tvorbu, možnost pouštět hudbu, kterou mám rád. Nemám valné mínění o svých djských schopnostech. Každopádně stále se snažím nalézat nové způsoby, jak být při svých vystoupeních více kreativní. Takže teď v posledních měsících jsem s sebou začal vozit i různé mašinky, používám spoustu softwareu, controllery, klávesy apod. Teď doufám, že konečně najdu svoji opravdovou djskou tvář. Myslím, že jsem o trochu více producent než DJ. Byl jsem určitý čas trochu frustrován, že mi ten djing nejde, trávil jsem hodiny a hodiny tím, že jsem se snažil nalézt tracky, které by do sebe opravdu pasovaly. <o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Když už jsi zmínil software, jaký používáš?<o:p></o­:p>

Ve studiu je to Logic. Ale pracuju skoro se vším. Používám i Ableton, Reason, Cubase. Záleží asi na tom, jak se zrovna cítím, s čím se mi v určité době pracuj lépe. Jde to tak periodicky za sebou. <o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Ještě zpět k djingu. Hraješ raději na menších klubovkách nebo na pořádném festivalu?<o:p></o:­p>

Všechno miluju. Festivaly, malý klubíky, je to jedno. Protože někdy tě chytne atmosféra velkýho festivalu, strhne tě energie té obrovské masy lidí. Ale pak hraješ na něčem menším, třeba před třemi stovkami lidí a já osobně se cítím v takové situaci mnohem víc nervózní. Ale nevím jak vybrat, přijde mi to obojí jako úplně jiná záležitost.<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Podívala bych se na začátky tvé kariéry do roku 1996, kdy vyšel tvůj první release Hijack..<o:p></o:p>

Hele tys to nějak zkoumala. /smích/<o:p><­/o:p>

<o:p> </o:p>

No trochu tu hudbu poslouchám.<o:p></o:p>

Moc lidí tyhle tracky ani nezná. Jojo, Hijack byl mým začátkem.<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Tak vzpomeň na tu dobu prapočátku všeho.<o:p></o:p>

V tu dobu jsem byl na univerzitě v Kingstonu a studoval jsem obchodní informační technologie. Natlačili mě do toho zase rodiče, táta chtěl, abych byl businessman, ale já se v tu dobu už hodně zajímal o hudbu a počítače, takže veškerý business šel mimo mě. Ovšem překousnul jsem to, zůstal, potkal jsem nějaké lidi z místního pirátského rádia a vlastně přes ně jsem se dostal k vypuštění Hijack, který vyšel na labelu Kickin‘ Underground Sound. Taky jsem nějaký čas dělal DJe na pirátské radiostanici, ale nikdy jsem si nemyslel, že by moje hudba mohla být natolik dobrá, aby se mohla začít normálně vydávat. Takže se vždycky stalo, že někdo z mých známých vzal nějakou moji nahrávku, pak přišel se slovy: „Hele teď jsem to zahrál támhle a támhle a ty lidi to chtěj!“ a tím mě přemlouvali k vydání. Ale release Hijack mě fakt nakopl. Začal jsem víc skládat, vydal nějaký tracky. Poznal jsem se s Matrixem. A poté přišel D-Bridge a ostatní, lidi okolo Renegade Hardware. A pak už jeli Bad Company jako náš label.<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Jak vzpomínáš na časy BC?<o:p></o:p>

/usměje se, menší pauza, sáhne po cigaretách/ ..v dobrém. Představ si čtyři lidi s čtyřmi různými mozky, každý s jinými nápady. Dalo by se říct, že jsme byli každý odlišný. Ke konci to byl tak, že někdo si v hudební produkci dával pauzu, ale třeba já chtěl dělat track za trackem. Trávil jsem celé hodiny a dny ve studiu a pak už to bylo tak, že ten sound zněl spíše jako „já“ než jako „my“. Kluci se odtrhávali. Nedávalo to smysl. Ale přesto, že náš zvuk ztrácel na kvalitě, pořád tady byla snaha udržet Bad Company, udržet se pohromadě. Takže jsme vydali pod našim jménem třeba track Planet Dust, ale pracoval jsem na tom sám. Z čehož pak vzniklo, že u každého dalšího tracku jsme si k vlastním věcem začali připisovat svá jména. To jsi pak měla všude „D-Bridge – BC“, „Fresh – BC“ atd. Takže jsem si řekl, že je to zbytečné, když jsme vlastně už takhle odděleni. Tudíž jsem se rozhodl BC opustit. Každopádně na mě pak dopadl pocit studu. Scházeli mi. Postrádal jsem to, jak jsme pracovali pohromadě, byli to kamarádi. Je daleko větší zábava, když můžeš mít při práci kolem sebe lidi, než když jedeš na vlastní pěst, cestuješ sám. Ale je to podle mě součást dospívání, člověk musí umět být samostatný. Tenhle rok mi je třicet, snad už jsem se k tomu dostal.<o:p></o:p>

<o:p> Fresh Saiha</o:p>

Ke komu z původní sestavy máš nejsilnější vztah?<o:p></o:p>

My jsme po rozdělení nebyli moc v kontaktu, moc jsme spolu nemluvili. Já byl najednou součástí Adamova Breakbeat Kaos, trochu se mi změnil zvuk a kluci se taky začali odchylovat od původního BC soundu. D-Bridge se přiklonil k liquidnějším věcem, Maldini s Vegasem byli vždycky na ty temný tvrďárny. Líbí se mi to, co dělají, ale už to nikdy nebudou Bad Company.<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Jasně. Zmínil jsi label Breakbeat Kaos, který jste v roce 2003 založili společně s též zmíněným Adamem F. Jak to na vás přišlo?<o:p></o:p>

No.. Jak se to vlastně stalo? Když jsem opouštěl BC, měl jsem spoustu tracků, které jsem nechtěl vydat ještě pod jejich hlavičkou. Takže jsem se rozhodl spustit svůj vlastní nahrávací label. Taková zásadní věc, kterou jsem vydal, byla Mutated, kterou jsme udělali společně s DJ Tracem. Vydal jsem to na labelu Breakbeat Punk, který byl tedy můj vlastní. Ale pak jsem potkal Adama F, padli jsme si do noty, začali spolupracovat a rozhodli jsme se vést label společně. Breakbeat Kaos nám znělo lépe a bylo to.<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Spousta lidí tě nazývá objevitelem dnes tolik populárních Pendulum. Jak jsi je potkal?<o:p></o:p>

Slyšel jsem od nich pár tracků jako například Still Grey, Back To You, Vault. V té době jsme se s Adamem ohlíželi po nových talentech pro náš label a oni nás zaujali, tak jsme se na ně zaměřili. Přišli nám strašně talentovaní, jejich věci v sobě měly neskutečnou energii. Podle mě bylo zásadní, že jsme je dostali z Austrálie, aby se podívali po Británii, mohli na vlastní oči poznat, jak reaguje jiné publikum. Mohli si říct: „Jo, tohoto zvuku bychom se měli zbavit a udělat to radši takhle.“. Pozval jsem je k sobě domu, aby u nás chvíli pobyli, zkusili si tady pracovat ve studiu, zařídilo se všechno potřebné a začali jsme regulérně spolupracovat. <o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Tak to byli Pendulum. S kým se ti opravdu dobře spolupracovalo? Na koho rád vzpomínáš? Byli to právě oni?<o:p></o:p>

Abych byl upřímný, ani nevím proč, ale třeba nemůžu říct, že by to byli Pendulum. I přesto, že jsme spolu strávili tolik času, jsou velmi talentovaní a velice je respektuji. Nebyla to vlastně ani tak spolupráce, jako že si každý udělal to svoje a pak se to dalo dohromady. Až jsem si někdy říkal: „Hej, co to je za potrhlou „spolupráci“?“. Nejlepší track, který jsme udělali společně a byl i na mém albu, je dle mě Babylon Rising. Protože to byl ten společný zvuk, ne jen zvuk freshovský nebo zvuk Pendulum. Tak ale když přemýšlím o té nejlepší spolupráci, to byl asi Fierce.<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Jak ses dostal k spolupráci s Neil Tennantem z Pet Shop Boys?<o:p></o:p>

Adamovi zavolali samotní PSB, že by chtěli produkovat jeden track. Adam se mě zeptal, jestli bych se na tom chtěl podílet. Řekl jsem, že jasně, pro mě jsou to legendy. Tak jsme udělali track Miracle. Bylo to úžasné, ta věc se dostala až na čtvrté místo v oficiální popové hitparádě a držela se tam strašně dlouho. A protože PSB mají rádi drumandbass, hodně toho naposlouchali, tak řekli, že by možná rádi jednou udělali také něco drumandbassového. Tak se stalo, že jsem pracoval na svém albu, konkrétně na tracku Throw a chtěl jsem do toho nějaký zpěv. Já sám zpívat neumím a vzpomněl jsem si na ně. Tak jsem zkontaktoval Neila, ten okamžitě řekl, ať mu to pošlu, líbilo se mu to a bylo to.<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Skvělý. A co teď? Pracuješ na něčem?<o:p></o:p>

Jo, mám něco rozděláno pro náš label. Pendulum vlastně opustili minulý rok Breakbeat Kaos. Hodně jsem se teď věnoval djingu a neměl na produkci čas. Tak se teď chystám zase začít tvořit, protože mě baví hrát vlastní produkci. Chtěl bych, aby příští rok 90% mých setů tvořily mé vlastní věci. <o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Na který svůj track jsi nejvíce pyšný? <o:p></o:p>

Nějak nevím. Na každý jsem pyšný z jiného důvodu. Třeba Closer nebo zmíněné Throw. Na nich se ukazuje, jak je drumandbass tvárný. <o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

To souhlasím. Zvlášť Closer s Shadowem je paráda. K tomu mám i silné pouto. Co něco oblíbeného mimo zlomený beat?<o:p></o:p>

Tak třeba Pictures Of You od The Cure. Udělal jsem mix pro svoji Myspace stránku, kde jsem dal dohromady všechno, co mám rád, k čemu mám silnější vztah. Je to směs drumandbassu a těchto věcí. Takový typ šíleného mashupu. Třeba Orbital jsou tam. Je to hodně o devadesátkách, protože mám rád hudbu těch let. <o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

FreshJo, na tvém profilu jsem strávila pěkný čas poslechem. Co vůbec říkáš na Myspace?<o:p></o:­p>

Hele promiň, já tvůj prostor ještě neviděl.. /Saiha v rozpacích, Fresh a přísedící Sweg v záchvatu smíchu/ Ne dobře – Myspace je strašně fajn věc, lidi mohou vytvářet komunity se stejnými zájmy. Je skvělý, jak můžou reprezentovat tak jednoduše svoji tvář. Jsou si všichni mnohem blíž a všichni jsou si rovni. Další klad je v tom, že už jsem tu objevil spousty a spousty kvalitní hudby. Všechno se vyvíjí a Myspace je určitě součást evoluce. <o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Dobře. Pryč od hudby, počítačů, internetů.. Udělal jsi někdy na nějaký party fakt pořádný průser?<o:p></o:p>

Samozřejmě. Můžu říct, že na většině. Tedy po pravdě v posledních třech letech jsem se hodně zklidnil, ale třeba léta strávená s Bad Company byla fakt drsná. Užívali jsme si každou party, strašně moc jsme chlastali, permanentně jsme byli opilí. Jde kolem toho fakt hodně moc historek, ale uvěř něčemu, když si druhé ráno nic nepamatuješ. <o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Přiznám, že to znám. Dobrá, tak něco slušného nakonec. Vzkaz čtenářům.<o:p></o:p>

Díky za podporu drumandbassu, díky za podporu celé téhle scény. Doufám, že si všichni nepřestanete užívat hudbu, hlavně tu naši. <o:p></o:p>

<o:p> </o:p>

Děkuji moc za povídání.<o:p></o:p>

Taky díky, bylo to fakt příjemný.<o:p></o:p>

<o:p> </o:p>