text: TYGR (www.sokolisti.org)
fotky: RUDEBOY a GREENSHIT
Prahou jsem vždy projížděl jen kamionem. A když už Tygřík dostal
příležitost k návštěvě, bloudil uličkama plnejma turistů a říkal si
„už nikdy“. Nebo zašel do ZOO na šelmy. Až po 30ti letech bloudění
životem jsem konečně poznal Prahu i jako centrum kultůry a vyrazil na jeden
z vyhlášených dnb večírků…
Příležitost k návštěvě se naskytla díky pozvání přátel, jež si
pořídili noje byt na okraji města. A na páteční večer byla připravena
malá kolaudační párty. Tam proběhla kvalitní předletová příprava, pila
se slivovice, baštila jitrnice a tlačenka z domácí zabíjačky. A tělo se
kvalitně připravilo na následující večírek v Abatonu. Tam je to
z Kamýku vcelku štreka, ale díky autu a volné jižní spojce sme za půl
hoďky na místě.
Tělem mi zmítá lehká tréma, přece jen to dnes bude poprvé, a kolem nás
uličkou začínaj proudit skupinky „podezřele"
vyhlížejících postaviček. Jojo, sme tu správně… . No nic, prdíka na
kuráž a dem do víru tance. Na „vrátnici" kontrola
dokladů a tělesné schránky. Pán mě něžně osahává, ale já dělám,
že sem zvyklej. Přece na sobě nedám znát panickou nervozitu. Obstál sem a
až na vztyčenej mobil v kapse na mě nenašel nic podezřelého. Ufff, zbraň
ukrytou v trenkách naštěstí neobjevil. U holek kupuju lístek se slovy
„sem z vesnice a sem tu poprvé… nemáte tam pro mě ňákou
slevu?", což se neshledalo s pochopením. A za 250,– se nechávám
vtáhnout do tohoto chrámu neřesti.
O Abatonu sem od kámošů slyšel již leccos, ale jen z vyprávění se
nedá kvalitně sestavit trojrozměrný obraz téhle vyhlášené pražské
scény. Nevím proč, ale má představa o klubu byla víc
„vyshamphonovaná", celkově minimálně třikrát větší
a již první kontakt s dolní scénou byl pro mě trochu šokem. Ale tím
nemyslím, že sem byl zklamán. Ba naopak! Moc nažehlené prostředí Tygrům
nesedí a jako odchovanec náměšťské Sokolovny sem zvyklí na stejně
„přátelské" prostředí. Na baru rychlí pivo za pražsky
příznivých 32,– a šup na hlavní stage. Je asi půl 12té a na platze je
zatím lidí tak 30% kapacity, což mě o5 trochu zklamalo. Ale to jen díky
„profesionální" deformaci, páč u nás se lidi hrnou na akci už vod 9ti
hodin a v 11 máme full haus. Asi to bude tím, že na vesnici musej lidi jít
dříf spát, aby mohli ráno nakrmit slepice a králiky. A tak choděj hned od
začátku, aby si to co nejvíc užili.
Za gramci si to v klóbrcu dává Akira společně se Sukim. Pro mě zajímavá
kombinace dvou špičkových djs. A to nejen co do kvality hraní, ale
i vizuálního efektu. Suki jako „malý" skromný hošík a
vedle něj týpek f klobouku a kostkovaný košili, kterej se tu stavil cestou
na ryby… Svůj set rozjížděli pomalejšíma flákama a ja s kamošema se
dem rozjet na bar ňákým urychlovačem. Na to nejlíp pomáhaj křídla a hned
do nás jedna runda mizí.
Čas ubíhá a Abaton se jen nesměle plní dalšími lidmi. Možná je to tím,
že hodně partypeoples je ještě na koncertu Prodigy, a sem příjdou až
později. Ale to mi vlastně vůbec nevadí a já se dál věnuju odpanění
místní scény. Díky dnb session, které u nás už víc jak dva roky
pořádáme, jsem poznal spousty přijemných lidí z řad djs a s těmi sem
se chtěl na platze potkat.
A prvním kdo se mi dostal do spárů byl Anakin. Zašitej v backstagi
pozoroval vystoupení svého kolegy s Deadly Viperz a já ho překvapil ze
zálohy. „Čau kámo", křičím na něj přes plot a vítám
se s člověkem jež nám už dvakrát společně s Akirou zkoušeli zbořit
Sokolovnu. Kecáme tak nějak o ničem a společně už se těšíma na jejich
„dotřetice všeho zlomeného", jež 12. prosince o5
rozjedou na naší domácí scéně. Ale to už svůj set končí i Akira a já
můžu konečně oba dva kamarády tak nějak po vesnicku obejmout a vlepit jim
hubana… Aki, je zjevně dobře naladěn, k čemuž mu jistě dopomáhá
i jeho krásná čičinta. A zve mě do backstage na dring. Tam je pro mě
spousty bezejmenejch lidiček. Ale jeden je mi přece jen ňákej povědomej.
Já toho klučinu přeci znám… Kde já sem ho viděl, někde na fotce
myslim… Jó, už to mám, to je přeci „májofka". Vrhám
se na něj jako správná šelma a poznávám konečně toho pražskýho
hezouna, jež přijede 12týho okouzlit naše moravský krasavice. No já
myslím, že budou nadšený. Dáváme další dring a mě se v backstagi
začíná líbit.
Ale to už začíná hrát Alix Perez a parket
se začíná čím dál víc plnit. Svůj set začíná o5 značně langsam a
lidi jen pomalu dostává na provozní teplotu, kterou by možná tahle
pokročilá hodina zasloužila. Ale zase je to jiný stajlo hraní a hrát jen
vodpalovačky podrážek nejde pořád. Někdo si pomlaskává, jinej pomrkává
po kočkách a další to votáčí na bar ještě trochu poladit centrum
vnímání, aby se jeho mozek dostal na stejnou rychlost jako šla v té
chvíli z repráků. A že se z beden linula opravdová ňamka, v podobě
parádně čistého zvuku.
Kámoši na baru už se mi taky pjekně poladili, někdo urychlovačem, jinej
zas ustalovačem a párty postupně nabírá obrátky. Tak nějak si pluju
prostorem a užívám si pražskou premiéru na 110% a přitom potkávám
další známé postavičky. Je tu Rudeboy, kterej to u nás
tenkrát rosekal s Pixiem a Sukim. Společně s Majou fotěj na stagi a
společně pak kujem plány na další headlinery, který dovezem do
Náměště. Bude to Cyantific, Nutone či snad Logistics? No přivezem, koho si
lidi v Náměšti budou přát. Pro naše mazlíčky uděláme cokoliv…
Koukám kolem sebe a koho to nevidím. Na parketu se objevila krásná
„tygřice", jež se za gramcema dokáže pjekně rozvášnit.
Ivance to fakticky moc slušelo a já se nesměle lísám do její blízkosti.
Ahoj, čáu, zdravíme se přímo na platze a já sem fakticky potěšen
z přátelského přijetí. Nezávadně kecáme a už se faqt moc těším co
nám Im Cyber naservíruje v květnu na dnb session vol.15,
kde vystoupí společně s dalšíma 5ti djkama. V backstagi nám ještě
týpek dělá společnou fotku a já dosahuju prvního pražského „orgasmu".
Druhej přichází hned za chvíli, a to když Akirovi s jeho číčou zpívám
můj oblíbenej song „sex je náš". A třetí se dostavuje
při čekání na toaletku…
Na stagi už je druhý headliner Teebee a plnej Abaton si vychutnává jeho set.
Pro mnohé návštěvníky se konečně hrnou na platz rychlí fláky a ruky nad
hlavou naznačujou, že se jeho hraní líbí. Já si taky zavazuju tkaničky
u bot a du se trochu uklidnit na parket. A večírek tak pomalu plyne ke
svému závěru. Zjišťujem, že se nám ztratil jeden kámoš. A já
zjišťuju, že někteří z nás sou natolik „ustálení", že bude čas
pomalu vyrazit k domovu. Ještě popřeji Ivance „dobrou
noc", poslechnem si kus jejího šťavnatého setu a dem na metro. Na
Kamýk je to štreka a do postele padám vo půl 7 kompletně death. Ráno
zjišťujem, že Erik se na Abatonu ňák zacyklil a vyhodnotil, že už sme
jeli domů. A tak sedl na taxik a na otázku „kam to bude"
odpověděl jen odevzdaně Praha 12. Víc o adrese, kde bude spát nevěděl.
Za 600,– ho pán vysadil kdesi na sídlišti a další hodinu hledal ten
správnej vchod. No i tak se dá prožít ten svůj Take Control…
Co k tomu dodat? Sem rád, že sem tu byl a sem rád, že mě Praha tak
přátelsky přijala. Užil sem si večírek opravdu parádně a když bude
příležitost, rád si to zas někdy zopakuju. Hodnotit djské sety nebudu,
páč sem byl po velkou část večera ve značně „nestabilním" stavu a
lítal sem po celým baráku. Ale dle reakcí publika byl Teebee nejlepší a
tak si ho asi dovezu do Náměště, abych si ho moh fklidu vychutnat. Sokolovnu
mám 100m od baráku a to se dá, když bude nejhůř, i doplazit…
Díky Praho za Take Control… a díky Rudeboy za fotky. Zbytek najdete TADY a další várka od Greenshita z rave.cz TU.