METALHEADZ 46 – JONNY L
Jonny L. opravdu poslední dobou dělá, na čem jen může, a svým novým
releasem poctil i impérium kovových hlav. Track pojmenovaný Phreak vás ale
ničím zvláštním nepřekvapí. Pokud jste od Jonnyho slyšeli novinky
„Part of U“ a „Trouble“, tak podobnost Phreaka s těmito opusy vás
může až zarazit, přičemž se tato novinka kvalitou nachází někde mezi
zmíněnými skladbami. Je to koneckonců docela dobrá kompozice, jen to
prostě není hit. Kromě brnkací smyčky, která vám může ještě stále
v mezích tolerované inspirace připomenout písničku „Get ur freak on“
od Missy Eliott (odtud možná i ten název), zde najdete obvyklou porci skoro
náhodně rozhozených strašidelných samplů, ze kterých ty nejlepší opět
vycházejí z prznění lidského hlasu. To docela zabaví, přesto si myslím,
že tentokrát to s tou monotónností Jonny trochu přehnal. Phreaka můžete
použít jako DJ tool, ale jenom tak na tři minuty. Další problém je, že se
najde jen málo DJs, kteří pořádně využijí obě strany tohoto vinylu. Na
flipsidu totiž najdeme milou diskofilní hitůvku Synkronize. Obě strany desky
spojuje jen basová linka, která typicky vlastně ani linkou není, jde spíš
o jednotlivé sekané těžké noty. Vedle moc hezkého scratchovacího efektu
a bzučení, které připomene desku „Wireless“ od Luka Slatera, stojí
v Synkronize za to hlavně skvělá vokodérová melodie, kvůli které tuto
skladbu může řada lidí zavrhnout. Samozřejmě, já taky nemám rád Daft
punk a spol., ale tady se mi veselá disko melodie v kontrastu k obvyklým
Jonnyho pazvukům moc líbí.
8/10
METALHEADZ 47 – TOTAL SCIENCE
Naši oblíbení tvořivci posílají skladby na všechny strany a dvě
z nich byly zařazeny jako čtyřicet sedmička na Metalheadz. Ani oni se však
občas nevyhnou takové neslané nemastné skladbě – jako třeba Red
Carpet – to už je opravdu nuda. Je to trochu jízda, občas sampl (celkem
asi čtyři nebo pět), ale o čem se tohle nedá říct ? V Red Carpet se
toho opravdu moc neděje, ale stejně tu desku radši z okna nevyhodíte –
na druhé straně přece čekají Ice Cubes, nejlepší to skladba dnešních
recenzí. Ice Cubes je prostě řečeno vypalovačka, taková mladší
sestřička od „Squash“. Není sice lepší než „Squash“, ale i tak se
hodně blíží. Ještě než nastoupí hlavní motiv, už z úvodních samplů
poznáte, že tahle kompozice je o pár tříd výš než Red Carpet. To
nejhezčí na Ice Cubes je proměnlivost – všechno se skládá pořád do
dalších a dalších kombinací a vy objevujete nové a nové vrstvy tohoto
tracku. Zatímco Red Carpet je docela nevýrazná, Ice Cubes je nářez
s nepostradatelnými technařskými hi-haty.
8/10
Jindra Volák
jvolak@seznam.cz
