Veneer: Light
EMI Escape 2003
Jak už jsem poznamenal v recenzi na jejich singl (tady), Veneer kladou
důraz na kytary. V chytlavých melodiích je proto často ke slyšení
výrazný riff nebo sólo, zároveň ale kytary nejsou nijak upřednostněny.
Spíš než dominantním prvkem jsou příjemným zpestřením. Simonin vokál
je lehce zastřený, což skvěle vyhovuje náladě všech písniček. Veneer
naštěstí neexperimentují s tím, kolik různých stylů by mohli na jednom
albu obsáhnout, a drží se jednoho různě rozvíjeného a obměňovaného
modelu. Zasněné kytarové downtempo jen jednou vystřídá vyzpívaný
breakbeat s výrazným rock-popovým feelingem (Snobbish Heart).
Několik skladeb se rádo zakousne do uší a už nepustí. Je tady Last Day s pořádně tvrdým a hlasitým beatem a naléhavým vokálem, „napálená instrumentálka“ Over, která snad vypadla z nějakého soundtracku samotnému Tarantinovi a inteligentním dramaturgům českých rádií nabízená Celý svet si ty. Trochu škoda je 33. Ta má refrén možná až příliš zbytečně přístupný všem posluchačům rádia Impuls. Celkově je ale Light skvělým albem. A pokud jste přátelé dobré písničky, postavte si klidně jednu kostku navíc.
text BARTIAS
HODNOCENÍ
[] [] [] []
[]