Various Artists – The Sideshow EP (Chapter One) _ Freak (FREAK006)
Nebýt nahrávek D.Kaye (Ill.Skillz) s podporou Concord Dawn, tak Dylanův label Freak asi zůstane skryt jen jungleovým fajnšmekrům a šťouralům. Ostatní releasy, ať už od Dylana, Masona nebo toto nové EP, jsou totiž absolutně o ničem. Co se týče The Sideshow EP, užil bych spíše mého oblíbeného termínu PROVAR. Krutej provar.
A: Mason + MC Armanni Reign – Ruff Rugged And Raw (VIP)
Originál na FREAK003 jsem snad nikdy nedoposlechnul do konce. Jedná se totiž o moc velký experiment. Překonal jsem se a detailně poslechl VIP verzi (jen kvůli recenzi). Oprášený originál je opět absolutně neuchopitelná, amenová ztřeštěnost, která je do setu prostě nezařaditelná. Navíc je znásilněna hip hopovou plochou, která v tomhle případě neznamená originální odklon, nebo zpestření, ale další úlet. Tohle se prostě nedá hrát ani poslouchat!
B: Pendulum – Toxic Shock
Vzhledem k tomu, co už mají Pendulum za sebou, se tohle prostě nepovedlo. Pokud někdo složí taneční pecky, které z lidí na party dokáží udělat skákací gumídky, a pak vyleze s něčím takovým – tak si koleduje o průšvih. Toxic Shock totiž obsahuje vše, co jsme od Pendulum už slyšeli akorát s tím rozdílem, že zde chybí nějaké vodítko, nějaký katalyzátor, který by rozsekal nebo popustil uzdu fantazii. Prostě to nemá šťávu a hotovo.
C: Keaton + Nitrox – The Batcave
Tohle jsem taky nepochopil! Keaton umí udělat bombu, stejně jako všichni kluci z Universal Projectu. The Batcave je ale ta nejobyčejnější skládačka z za hodinu přetvořených smyček a samplů a zneuctěním Virusovké hymny Vessel. Když přetrpíte ubíjející dvě minuty, tak totiž do skladby najede cosi, co vám Vessel připomene. Jestli se někdo spletl a tato strana Sideshow EP se měla jmenovat Universal Project – Vessel (remix), tak to už pak přestává všechna sranda a já jdu hltat MTV, páč není možný, co si ti jungleový producenti na nás poslední dobou dovolujou.
D: Cartridge + John Rolodex – Light Cycles
Jediný track, který se dá označit za zajímavý, je Light Cycles. Jedná se o atmosférický amenový vyklidňovák s trancovým rifem, jaký vylézá třeba ze situace, kdy John B remixuje Omni Trio. Ale aspoň se to dá poslouchat! I kdyby se vám sebevíc líbil, mám za to, že si český DJ ani kvůli této straně toto EP nekoupí. Ale aby tento singl moc nevybočoval za kolegy, tak vězte, že na vás tu a tam štěkne takový ten zprofanovaný „ženský“ juchavý sampl, který znáte třeba z The Militia – Amnesia. Takže stejně body dolu…
Chris.Su – Satisfy / Try Again _ Critical (CRIT011)
Není to tak dávno, co jsem se probíral
LPčkem Spy Technologies II: Battlefield LP na DSCI4, kde pan Chris.Su a kolega
SKC opět předvedli apokalypticko depresivně futuristický obraz mrtvé
planety, a říkal jsem si: tak tihle asi už nikdy nic lepšího nevymyslí.
Chyba. Jestli se naladili na novou drum and bassovou vlnu z osobních důvodů,
kvůli změně jídelníčku nelegálních pokrmů nebo prostě jenom
kalkulují – to je jejich věc. Každopádně “nový“ styl těchto
Maďarů teď posazuje na zadnici nejednoho jungleistu a novou desku na Critical
nelze jinak než poplácat po drážkách. Satisfy je originální
deepařina – možná trochu náročnější, ale nepodbízivá –
vychytaná přesně pro ten moment, kdy během setu potřebujete uklidnit dav,
ale zase ho nechcete uspat a vyhnat k baru. Není to žádný zázrak, ale 100%
vás zaujme lehké vybrnkávání, které skvěle kontrastuje poměrně dost
hlasitým bicím a ostrému rifu. Try Again se povedla ještě víc. Stylově
není daleko od Can't Stop od Matrixe. Zapamatujete si ji už při prvním
poslechu – hypnoticky nakažlivý popěvek “Try Again“ se zaryje do hlavy
jako brouk. Je ještě více tanečnější a universálnější než A strana
a určitě ji lze zahrát vždycky – kombinací se staršími MIST nebo
Calibrem nic nezkazíte.
The Streets – It's Too Late / Olive – You’re Not Alone (High Contrast remixes) _ white label (LATE001)
Po remixech jako Papua New Guinea nebo Has
It Come To This přichází (alespoň podle mě) ten úplně nejvíc nejvíc…
High Contrast remix. Lincoln jím začínal svůj loňský dubnový Essential
Mix a všechny, kterým jsem ho tenkrát přihrál pod čumák, právě tato
nahrávka učarovala jako nic na světě. Pohádkově magická, optimismus
vyzařující exprese drum and bassu – přesně taková, jakou si nás High
Contrast podmanil s True Colors LP – umocněná úžasnými vokály,
geniální basou a… prostě nezlobte se na mě, ale tohle je geniální!!! Co
se týče remixu klasiky od Olive, tak není špatný, ale mám za to, že High
Contrast by si s ním mohl poradit lépe a udělat z něj hit. Možná tak ani
učinit nechtěl, a tak mu vdechl zvláštní podobu – vykouzlil jakýsi
“Return Of Forever rif“ do něž zakomponoval tu magickou a dnes už
bohužel zprofanovanou melodii a kousky vokálu Ruth-Ann. Sice se asi nebude moc
hrát, ale nedá se zatratit jenom proto, že to není nakopávák.
Concord Dawn – Tonite (Pendulum remix) / Apollo 13 _ Channel (CHANNEL9617)
Ačkoli si Pendulum pohráli s Tonite ve
svém “furt to samé dokola“ stylu, oproti nevýraznému originálu je to
vítaná změna. Začíná zajímavou hypnotickou pasáží se zfiltrovanými
náznaky bicích, kterou vyhrotí magicky provrstvený vokál. Následující
výjezd a dusot pak tepe přesně tak, jak už jsme zvyklý – prostě rutina.
Pokud trpíte anti-Pendulovkými předsudky, vězte, že stejně časem
zjistíte, že tohle prostě šlape super a hotovo! Apollo 13 je, jak už
jméno napovídá, vesmírný výlet, jehož 2 minutový úvod vás pohltí a
zpracuje přesně tak, abyste po něm vybuchli jako supernova. Řekněme takový
odlehčený a stravitelnější The Leader od Stratuse. Bicí jsou vskutku
šikovně zlomené, basa se tváří jednotně a jednoduše, pak ale i chvíli
pulzuje a prostě drtí!!! Navíc tu máme přebasovaný výjezd jak ze starých
Bad Company. No nekupte to!