text: RADIM BARTÍK
Jedenáct plnohodnotných breakových skladeb (a jedna mezihra) rozdělil
Stabilizer do dvou poloh. První s menším počtem zástupců můžeme
označit jako „pomalejší zasněnější aranže“. Na breakbeatovém albu
mohou zprvu působit jako vata, ale jen pro vyplnění prázdného místa
rozhodně nevznikaly. Docela by mě zajímalo, jestli Stabilizer někdy
s radostí poslouchal downtempo (Shakka, Downtip). One Ten Truck dokonce
výrazně připomíná zvukové koláže DJ Shadowa.
Druhou plnou vypalovaček si můžeme pracovně pojmenovat „funky rozjetý
break“. Věci jako Unbreakable, What It Takes, Dirty Funk nebo Low Slung mají
dostatečně hutný zvuk i silný tah, což z nich dělá nebezpečnou
i dobrou společnost na taneční plac. Nejdůležitější ale je, že obě
polohy mají jednotný zvuk dochucený špetkou podmanivé melancholie.
‚Canine‘ drží pohromadě a CD mechanice s přehledem vládne.
STABILIZER: CANINE
Plastic Raygun 2004
www.plasticraygun.co.uk