Vogonekk, který šlape i bez mašinky
Čistě klubovou záležitostí No.Command není, protože jednoduše nemusíte
pořád jen hopsat. Celé EP je založeno na škále nejrůznějších
ambientních zvuků, které často mají za úkol nejen „dobarvit“
atmosféru jednotlivých tracků, ale zároveň je posunout o kus dál. Jindy
se určitý prvek stává dominantním a skladba na něm stojí a s ním
i padá. Tak jako basová linka v breakbeatové Travelling To Aether
(Mountain Volcano Mix) nebo „smyčcový“ sampl ve Waitstate
(22ns).
No.Command pomalu, místy až líně, plyne, občas i uspává. Jedinou
svižnější věcí, kromě techstepem ovlivněné Charon (Tells You The
Way), je Vogonekk (Meeting Myself), který coby jasná liquid
funková hitovka bezvadně šlape i bez mašinky. !grazkova hudba šmakuje
uším a je dobré se na ni soustředit, protože v opačném případě
posluchači leccos unikne a výsledek se neprávem zdá takový nehotový,
nedokončený.
Nebylo by vůbec špatné, zkusit štěstí s vokalistou/vokalistkou.
Materiál na No.Command k tomu přímo vybízí. Jinak v podstatě takovému
EP není co vytknout. !graczech nejen mě velmi příjemně překvapil. Ušel
obrovský kus cesty a zdá se, že tím jediným správným směrem.
Bartias ( Radim Bartík )
!graczech: No.command EP
@ „unreleased“ 2oo2