Did Abuse kill my Laura?
Ale asi se pletu, že? Jen Lynch sám ví, kdo to
skutečně udělal. Kdyby ovšem pátral tak, jak jsem popisoval v úvodu,
nasedl by jako jiný jeho hrdina Alvin Straight na malinký traktůrek a vydal
se na Slovensko. Právě odtud totiž pochází projekt Abuse, který nedávno
vydal EP Sleepfields. Už perfektní designerské zpracování bookletu
napovídá, že něco na té Lauře opravdu bude, ale pojďme spíše k hudbě.
Pouhé čtyři skladby dokáží obstarat zážitek když ne napořád tak na
opravdu dlouhou chvíli. Dokáží uspat, ale bude to spánek nepokojný,
uklidnit, ale bude to klid napjatý, i vystrašit, ale nebudeš vědět, proč
se vlastně bojíš. Víš, Sleepfields vyvolává emoce, uklidňuje
zneklidňujícím způsobem.
Je noc. Jsem sám, široko daleko nikdo není. Cvrči jsou slyšet v trávě a Lara Flyn Boyle vypadá ve světle měkce dopadajícím na zápraží více než tajemně. Basa, trumpeta, klarinet, housle. Vkrádájí se mezi nás. Z lesa se ozývá čísi komicky zkreslený zpěv. Slova jsou tragická. Beaty znepokojivě tepou, jakoby někdo zlehka ťukal na okno. Byla to větvička? Nenech se vysmát, je bezvětří. Jakoby někdo kráčel ve tmě za chatou. Léto je smutné. Země je teplá, ale s ranní rosou padá chlad a s blížícím se východem slunce se ztrácí ta jistota. Ráno moudřejší večera? Lary Flyn Boyle se divně usmívá.
Nemám ve zvyku ti něco přímo nutit, ale Abuse stojí za to si poslechnout. Je to něco jako Angelo Badalamenti. Tolik, jak jen někdo, kdo není Angelo Badalamenti může Angelo Badalamentim být. A přeci je to jiné. Bez ohledů si to Twin Peaks bere a interpretuje po svém. Interpretuje skvěle, nutno podotknout. A možná se vážně pletu. Možná to nasedlo na úplně jiný traktůrek a vypráví cizí příběh, ve kterém jsi Lauro nezemřela a sovy jsou pořád sovami.
Abuse: Sleepfields EP
@ DeadRed Records 2oo2